Pondělí a úterý jsem strávil hlavně psaním zprávy o plagiátorství na Slovensku. Což ale nebylo zas až tak zajímavé, abych se o tom nějak dlouze rozepisoval. Zajímavá byla návštěva v Centru akademického psaní, kterou jsem měl domluvenou už od minulého týdne a na které jsem se konečně dozvěděl, o co tu vlastně jde. Napřed jsem se na půl hodiny potkal s koordinátorkou Penny a potom na další půlhodinu s vedoucím tutorů Dimitarem.
Centrum akademického psaní pomáhá studentům s psaním seminárních a závěrečných prací a zaměstnancům s psaním vědeckých článků. Funguje od roku 2004, kdy jej zakládali 4 nadšenci. Dnes zaměstnává 13 lidí na plný úvazek a je jednou z věcí, kteoru se Coventry University chlubí a na kterou láká studenty. V anglosaském světě je seminární práce nejčastější způsob ukončení předmětu, takže schopnost vyhledávat informace a pak je parafrázovat, citovat, odkazovat, kriticky hodnotit, analyzovat, syntetizovat a dělat s nimi jiné vylomeniny je pro dokončení studia zásadní. No a v Coventry se chlubí tím, že studenti mají v těch šesti tisících librách ročního školného také služby, které potřebují.
Nabízí se padesátiminutové individuální konzultace (max. 4 za semestr), workshopy, dvacetiminutové krátké konzultace pro urgentní případy, školení pro učitele, školení pro vědecké pracovníky a spousta dalších věcí.
Z nabídky workshopů mě zaujala témata "Critical thinking", "Verbal reasoning" nebo "What is the sentence?". Centrum akademického psaní také zajišťuje předměty podobné našim bakalářským a diplomním seminářům, které si mohou zapsat studenti ze všech fakult. Některé fakulty mají své semináře, ale většina jich využívá nabízené centrální kurzy.
Můj první dotaz byl, jestli nevadí, že pracovníci centra většinou nerozumí obsahu práce. Stačí si představit, že by u nás měl někdo konzultovat seminárku z kryptografie, pak přepnout do rostlinolékařství, s dalším studentem sedět nad prací o správném postupu kácení borovic a směnu uzavřít esejí o rozvoji kakaových plantáží v Ghaně. Centrum ale neřeší obsah, ale formu, tudíž to nevadí. Naopak je to dobře, protože studenti aspoň nemůžou být nařčeni, že jim s prací po odborné stránce někdo pomáhal. A věci, které centrum řeší, jsou na oboru poměrně nezávislé.
Taky jsem se nemohl nezeptat, zda kromě dobrého pocitu studentů existence centra univerzitu skutečně vylepší. Není to tak, že dobří studenti služby centra nepotřebují a těm špatným to stejně nepomůže? Dimitar odpověděl, že zlepšovat schopnost akamického psaní a s tím souvisejících dovedností je důležité pro celou společnost, takže i když stráví spoustu času se studenty, kteří školu nakonec nedokončí, někam je to posune a má to smysl. Co má ale určitě největší smysl, který je snad i měřitelný, jsou služby pro vědecké pracovníky, kteří díky nim píší lepší články s větší nadějí na publikaci v prestižních časopisech.
Musím přiznat, že mě asi přesvědčili, že podobná služba má smysl. U nás ale bude úspěch, když se podaří sjednotit styl citací a počet cílů, které může diplomka mít.
Centrum akademického psaní pomáhá studentům s psaním seminárních a závěrečných prací a zaměstnancům s psaním vědeckých článků. Funguje od roku 2004, kdy jej zakládali 4 nadšenci. Dnes zaměstnává 13 lidí na plný úvazek a je jednou z věcí, kteoru se Coventry University chlubí a na kterou láká studenty. V anglosaském světě je seminární práce nejčastější způsob ukončení předmětu, takže schopnost vyhledávat informace a pak je parafrázovat, citovat, odkazovat, kriticky hodnotit, analyzovat, syntetizovat a dělat s nimi jiné vylomeniny je pro dokončení studia zásadní. No a v Coventry se chlubí tím, že studenti mají v těch šesti tisících librách ročního školného také služby, které potřebují.
Nabízí se padesátiminutové individuální konzultace (max. 4 za semestr), workshopy, dvacetiminutové krátké konzultace pro urgentní případy, školení pro učitele, školení pro vědecké pracovníky a spousta dalších věcí.
Z nabídky workshopů mě zaujala témata "Critical thinking", "Verbal reasoning" nebo "What is the sentence?". Centrum akademického psaní také zajišťuje předměty podobné našim bakalářským a diplomním seminářům, které si mohou zapsat studenti ze všech fakult. Některé fakulty mají své semináře, ale většina jich využívá nabízené centrální kurzy.
Můj první dotaz byl, jestli nevadí, že pracovníci centra většinou nerozumí obsahu práce. Stačí si představit, že by u nás měl někdo konzultovat seminárku z kryptografie, pak přepnout do rostlinolékařství, s dalším studentem sedět nad prací o správném postupu kácení borovic a směnu uzavřít esejí o rozvoji kakaových plantáží v Ghaně. Centrum ale neřeší obsah, ale formu, tudíž to nevadí. Naopak je to dobře, protože studenti aspoň nemůžou být nařčeni, že jim s prací po odborné stránce někdo pomáhal. A věci, které centrum řeší, jsou na oboru poměrně nezávislé.
Taky jsem se nemohl nezeptat, zda kromě dobrého pocitu studentů existence centra univerzitu skutečně vylepší. Není to tak, že dobří studenti služby centra nepotřebují a těm špatným to stejně nepomůže? Dimitar odpověděl, že zlepšovat schopnost akamického psaní a s tím souvisejících dovedností je důležité pro celou společnost, takže i když stráví spoustu času se studenty, kteří školu nakonec nedokončí, někam je to posune a má to smysl. Co má ale určitě největší smysl, který je snad i měřitelný, jsou služby pro vědecké pracovníky, kteří díky nim píší lepší články s větší nadějí na publikaci v prestižních časopisech.
Musím přiznat, že mě asi přesvědčili, že podobná služba má smysl. U nás ale bude úspěch, když se podaří sjednotit styl citací a počet cílů, které může diplomka mít.
Žádné komentáře:
Okomentovat