Někdy na přelomu let 2011 a 2012 přišla ze zahraničního oddělení nabídka zahraniční stáže na některé ze šesti partnerských univerzit jednoho evropského projektu. Z nabízených se mi tehdy nejvlíce líbila univerzita v irském Corku a tak jsem se přihlásil, že mám zájem a začal se pomalu domlouvat. Abych byl přesný, v této době to domlouvala spíš Kristýna ze zahraničního oddělení.
V březnu jí přišla odpověď na lednové e-maily a od té doby se docela dařilo komunikaci udržovat. Plánoval jsem odjezd někdy na jaře 2013, tak, aby to co nejméně ohrozilo výuku. Na začátku prázdnin 2012 jsem dostal kontakt na prof. Bowena, vedoucího tamní počítačové katedry, abych se s ním domluvil na podrobnostech. Nejprve univerzitní antispam zarputile odmítal mé zprávy. Přes člověka z tamního zahraničního oddělení jsem musel přesvědčit pana profesora, aby mě přidal na whitelist a umožnil mi tak poslat mu e-mail. Když se pak další měsíc nic nedělo, znovu jsem se připomněl, abych se dozvěděl, že teď o prázdninách jsou stejně všichni pryč a že se domluvíme v září.
Napsal jsem mu tedy v září, abych se dozvěděl, že už není vedoucí katedry a že se mám obrátit na jiného profesora, který teď vedoucí katedry je. A tak jsem tedy znovu poslal e-mail s popisem o co jde, připojil svůj životopis a čekal na odpověď. Za měsíc jsem mu napsal znovu a dostal jsem sadu otázek svědčících o tom, že můj předchozí e-mail ani nečetl. Znovu jsem mu na ně odpověděl, žádná rekace ale nepřišla, a to ani po urgenci. Ať žije partnerská univerzita.
Když jsem si pak stěžoval Kristýně, že už fakt nevím, jak se s nimi domluvit, dozvěděl jsem se, že se projekt bude měnit a že bude možné jet kamkoliv do EU. A tak jsem napsal Irene do Coventry. S Coventry university řešíme projekt o prevenci plagiátorství, takže bylo i jasné, o čem by moje stáž byla. Do tří dnů jsem měl vše domluvené a vyřízené a věděl jsem i číslo kanceláře, ve které budu sedět. To bylo v prosinci 2012 (rok poté, co jsem projevil o stáž zájem).
Teď ale přišlo zdržení na naší univerzitě. Změnu projektu muselo schválit ministerstvo a bylo jasné, že to bude trvat několik měsíců. Takže jaro 2013 nepřicházelo v úvahu, posunuli jsme tedy stáž na září. Ministerstvo pak přišlo s tím, že nepovolí změnu umožňující jezdit kamkoliv, ale jenom že původní šestici univerzit můžeme nahradit novou šesticí. A tak jsem musel přesvědčit kolegu, který se chystal do Finska, že v Coventry mu bude líp a Coventry se tak dostalo na nový seznam. To byl květen.
Poté, co byla má stáž na naší straně schválená, přišla Irene s tím, že ji z univerzity vyhazují a že když přijedu, tak že tu možná nebude. Sice by to moji stáž asi neohrozilo, ale bylo by to rozhdoně nepříjemné. Naštěstí ale své místo uhájila, a tak jsem mohl přijet podle původního plánu za ní. Od projevení zájmu do začátku akce to trvalo zhruba rok a tři čtvrtě...
V březnu jí přišla odpověď na lednové e-maily a od té doby se docela dařilo komunikaci udržovat. Plánoval jsem odjezd někdy na jaře 2013, tak, aby to co nejméně ohrozilo výuku. Na začátku prázdnin 2012 jsem dostal kontakt na prof. Bowena, vedoucího tamní počítačové katedry, abych se s ním domluvil na podrobnostech. Nejprve univerzitní antispam zarputile odmítal mé zprávy. Přes člověka z tamního zahraničního oddělení jsem musel přesvědčit pana profesora, aby mě přidal na whitelist a umožnil mi tak poslat mu e-mail. Když se pak další měsíc nic nedělo, znovu jsem se připomněl, abych se dozvěděl, že teď o prázdninách jsou stejně všichni pryč a že se domluvíme v září.
Napsal jsem mu tedy v září, abych se dozvěděl, že už není vedoucí katedry a že se mám obrátit na jiného profesora, který teď vedoucí katedry je. A tak jsem tedy znovu poslal e-mail s popisem o co jde, připojil svůj životopis a čekal na odpověď. Za měsíc jsem mu napsal znovu a dostal jsem sadu otázek svědčících o tom, že můj předchozí e-mail ani nečetl. Znovu jsem mu na ně odpověděl, žádná rekace ale nepřišla, a to ani po urgenci. Ať žije partnerská univerzita.
Když jsem si pak stěžoval Kristýně, že už fakt nevím, jak se s nimi domluvit, dozvěděl jsem se, že se projekt bude měnit a že bude možné jet kamkoliv do EU. A tak jsem napsal Irene do Coventry. S Coventry university řešíme projekt o prevenci plagiátorství, takže bylo i jasné, o čem by moje stáž byla. Do tří dnů jsem měl vše domluvené a vyřízené a věděl jsem i číslo kanceláře, ve které budu sedět. To bylo v prosinci 2012 (rok poté, co jsem projevil o stáž zájem).
Teď ale přišlo zdržení na naší univerzitě. Změnu projektu muselo schválit ministerstvo a bylo jasné, že to bude trvat několik měsíců. Takže jaro 2013 nepřicházelo v úvahu, posunuli jsme tedy stáž na září. Ministerstvo pak přišlo s tím, že nepovolí změnu umožňující jezdit kamkoliv, ale jenom že původní šestici univerzit můžeme nahradit novou šesticí. A tak jsem musel přesvědčit kolegu, který se chystal do Finska, že v Coventry mu bude líp a Coventry se tak dostalo na nový seznam. To byl květen.
Poté, co byla má stáž na naší straně schválená, přišla Irene s tím, že ji z univerzity vyhazují a že když přijedu, tak že tu možná nebude. Sice by to moji stáž asi neohrozilo, ale bylo by to rozhdoně nepříjemné. Naštěstí ale své místo uhájila, a tak jsem mohl přijet podle původního plánu za ní. Od projevení zájmu do začátku akce to trvalo zhruba rok a tři čtvrtě...
Žádné komentáře:
Okomentovat