Abych trochu roztříštila akademické zprávy z Coventry, rozhodla jsem se obohatit blog rodinnými okénky, abyste věděli, že se tu jen nepracuje :-)
Wheb už dříve zmiňoval, že jsme přijeli do nevybaveného ubytování - a tím nevybavené myslím i to, že tu nebyla ani sůl, čaj, mýdlo nebo toaleťák (výborné na večerní příjezdy). Od studentských "kolejí" (i když vypadají jako patrový dům) by to jeden docela čekal, ale doma se to přeci jen nějak jednodušeji zvládá, nějaký ten hrnek a kus mýdla člověk vždycky vezme z domu a zbytek vybaví tak nějak za pochodu. No ale stěhujte s sebou vše za moře, když je to tu beztak všechno levnější, a když vám většinu zavazadel zabere mrňe. První dny s Vendulkou v Coventry se tedy nesly ve znamení nakupování.
Dopředu nás Irene a Anna upozornily na One Pound shop, 99cent shop, Charity shopy, zkrátka "Vše za 39", jak známe z Masaryčky. Je jich tu hodně, dá se v nich sehnat spousta věcí a na rozdíl od těch našich obchodů tu je opravdu vše za jednu Libru. K tomu tu máme kousek od domu supermarket, obchodní dům, tržiště a IKEA. Inu vyrazily jsme na nákup, leč ani kočárek není nafukovací, takže jsme musely na víckrát. Drogerie, jídlo, nějaké nádobí, žehlička, adaptéry do zásuvky, plínky. No dalo nám to docela zabrat. Naštěstí tu je hodně studentů a nápisy "Studying and need to settle living?" (studujete a potřebujete se zabydlet?) dají tušit, že tu mají v akci nože, talíře, hrnky, topinkovače, atd.
Co se jídla týče, tak si tu z nějakého zvláštního důvodu potrpí na samých nízkotučných věcech bez cukru. Ne že by se to projevovalo na tom, jak vypadají, ale člověk si musí dávat pozor, co kupuje. Mlíko tu je buď non fat (bez tuku), skimmed (nízkotučnpé), nebo semi skimmed (polotučné). Že by tu měli plnotučné, toho jsem si nevšimla. Sirupy tu mají taky buď bez cukru, s nízkým obsahem cukru, nebo se sladidly. Než jsem zase našla něco férovějšího, tak jsem tam málem strávila mládí. Ještě že jsem našla ten trh, kde měli normální máslo, sýr a kvalitní šunku. Teď už mi zbývá snad jen pořešit pečivo. Ty jejich buchtoidní věci se moc nedají jíst a nejvíc chlebovej chleba jsem našla v nějaké vymakané sekci v Sainsburys, byla to nějaká Irská specialita. Sice mě odradil velký nápis "no yeast" (žádné kvasnice), což teda nechápu, jak mohli upéct, ale aspoň to není tousťák.
Taky jsem narazila na zdravou výživu, potřebovala jsem Vendulce koupit nějaké kaše, tak jsem zajásala, doma je kupuju taky tam. Jaké bylo ale moje překvapení, když jsem žádné instantní kaše nenašla, leda ovesné. Takže na svoje jáhlové, pohankové, špaldové a kukuřičné si bude muset chvlíli počkat ...
Připadám si tu trochu, jako kdybych byla žena v domácnosti - což tu vlasně jsem, že :-) Ráno vyrazit do města, nakoupit, uvařit, odpoledne do parku a pak se těšit na Wheba. Chudák v práci nemá ani hlavní cíl dne (rozumněj oběd v menze) a musí chřoupat sendviče (dělají to tak všichni a navíc je ani nejí spolu, ale každý za počítačem v kanclu), tak je aspoň rád, že má vše zařízeno a jako bonus teplou večeři. A já jsem ráda, že na to všechno vydělá, a že se tu máme dobře. Jen bych to tak asi dlouho nevydržela :-)))
Jdu uspávat, mějte se pěkně a brzy se zase přihlásím s dalším rodinným vstupem.
Wheb už dříve zmiňoval, že jsme přijeli do nevybaveného ubytování - a tím nevybavené myslím i to, že tu nebyla ani sůl, čaj, mýdlo nebo toaleťák (výborné na večerní příjezdy). Od studentských "kolejí" (i když vypadají jako patrový dům) by to jeden docela čekal, ale doma se to přeci jen nějak jednodušeji zvládá, nějaký ten hrnek a kus mýdla člověk vždycky vezme z domu a zbytek vybaví tak nějak za pochodu. No ale stěhujte s sebou vše za moře, když je to tu beztak všechno levnější, a když vám většinu zavazadel zabere mrňe. První dny s Vendulkou v Coventry se tedy nesly ve znamení nakupování.
Dopředu nás Irene a Anna upozornily na One Pound shop, 99cent shop, Charity shopy, zkrátka "Vše za 39", jak známe z Masaryčky. Je jich tu hodně, dá se v nich sehnat spousta věcí a na rozdíl od těch našich obchodů tu je opravdu vše za jednu Libru. K tomu tu máme kousek od domu supermarket, obchodní dům, tržiště a IKEA. Inu vyrazily jsme na nákup, leč ani kočárek není nafukovací, takže jsme musely na víckrát. Drogerie, jídlo, nějaké nádobí, žehlička, adaptéry do zásuvky, plínky. No dalo nám to docela zabrat. Naštěstí tu je hodně studentů a nápisy "Studying and need to settle living?" (studujete a potřebujete se zabydlet?) dají tušit, že tu mají v akci nože, talíře, hrnky, topinkovače, atd.
Co se jídla týče, tak si tu z nějakého zvláštního důvodu potrpí na samých nízkotučných věcech bez cukru. Ne že by se to projevovalo na tom, jak vypadají, ale člověk si musí dávat pozor, co kupuje. Mlíko tu je buď non fat (bez tuku), skimmed (nízkotučnpé), nebo semi skimmed (polotučné). Že by tu měli plnotučné, toho jsem si nevšimla. Sirupy tu mají taky buď bez cukru, s nízkým obsahem cukru, nebo se sladidly. Než jsem zase našla něco férovějšího, tak jsem tam málem strávila mládí. Ještě že jsem našla ten trh, kde měli normální máslo, sýr a kvalitní šunku. Teď už mi zbývá snad jen pořešit pečivo. Ty jejich buchtoidní věci se moc nedají jíst a nejvíc chlebovej chleba jsem našla v nějaké vymakané sekci v Sainsburys, byla to nějaká Irská specialita. Sice mě odradil velký nápis "no yeast" (žádné kvasnice), což teda nechápu, jak mohli upéct, ale aspoň to není tousťák.
Taky jsem narazila na zdravou výživu, potřebovala jsem Vendulce koupit nějaké kaše, tak jsem zajásala, doma je kupuju taky tam. Jaké bylo ale moje překvapení, když jsem žádné instantní kaše nenašla, leda ovesné. Takže na svoje jáhlové, pohankové, špaldové a kukuřičné si bude muset chvlíli počkat ...
Připadám si tu trochu, jako kdybych byla žena v domácnosti - což tu vlasně jsem, že :-) Ráno vyrazit do města, nakoupit, uvařit, odpoledne do parku a pak se těšit na Wheba. Chudák v práci nemá ani hlavní cíl dne (rozumněj oběd v menze) a musí chřoupat sendviče (dělají to tak všichni a navíc je ani nejí spolu, ale každý za počítačem v kanclu), tak je aspoň rád, že má vše zařízeno a jako bonus teplou večeři. A já jsem ráda, že na to všechno vydělá, a že se tu máme dobře. Jen bych to tak asi dlouho nevydržela :-)))
Jdu uspávat, mějte se pěkně a brzy se zase přihlásím s dalším rodinným vstupem.
To je fajn, diky za informace :-) Pripomina mi to nase nastehovani na harrison street. Aspon uz vis, jak prirozene pro mne bylo zacit pracovat v Salvation army... Vsechno na jednom miste ;-) Tak to tam vsechno skvele zvladnete a naplno si to uzivejte @@@
OdpovědětVymazat